•Bobule - se skládá ze slupky, dužiny a semen.

• buketem látky - podle Ehrlich jsou buketní látky štěpným produkty bílkovin. Na vzduchu oxidují a ztrácejí charakteristickou vůni. Ryzlinku například buketní látky zcela chybí. Ve víně můžeme najít primární buket nebo sekundární. Buketní látky jsou takové látky, které působí na čich a chuť.

• Esterifikace - je slučování kyseliny s alkoholem, zejména při skladování vín.

• Barviva - zelené a žluté (chlorofil, karoten) červené barvivo modrých a červených odrůd se nachází výlučně ve slupce hroznů (oenín).

• Kyselina jablečná - je chemicky kyselina monohydroxyjantárová. Je velmi důležitou součástí vinných hroznů. Je bez zápachu a nakyslé chuti. V lepších ročnících vína představuje kyselina jablečná menší podíl vůči kyselině vinné.

• Kyselina vinná - tvoří nejstálejší složku kyselin v hroznech. Má nakyslou chuť a slouží jako antioxidant.

• Kysličník uhličitý - druhým hlavním produktem alkoholového kvašení je CO2. Je to plyn bez vůně a barvy, ve vyšší koncentraci nedýchatelný. Pro některé odrůdy vín je žádoucí, aby obsahovaly CO2, čímž jejich charakter vynikne. U mladých vínech se ve větším nebo menším množství vyskytuje CO2.

•  matoliny dosažené vylisováním mláta

• Mošty - je ovocná šťáva, která se skládá z různých látek jako jsou voda, uhlohydráty, kyseliny dusíkaté látky, flobafény, olej, tuk, voskové substance.

• odkyselování vína - při špatných ročnících, kde je předpoklad, že víno nebude dosahovat dostatečnou rovnováhu mezi poměrem cukru a kyseliny je třeba přebytečnou kyselinu odstranit. K odstranění se používá uhličitan vápenatý.

• samotok - je mošt, který po rozdrcení bobulí odtéká samovolně. Vyznačuje se vyšším obsahem cukru.

• Míchání vín rozuměj (míchání) různých vín - je důležitá součást při výrobě vína. Scelením se dosáhne zlepšení chuti a vůně vína. Nejdůležitější je aby se při scelovaní neporušili odrůdová vlastnosti vína, proto se většinou scelují stejné odrůdy vína.

• šíření vína - pod pojmem rozumíme přidávání plynného, ​​kapalného nebo tekutého kysličníku siřičitého do moštů, vína nebo mláta. Oxid siřičitý působí ve víně redukčně a konzervační. Kromě toho má příznivý vliv na tvorbu buketu ve víně.

• Stáčení vína - pod stáčením vína rozumíme odstraňování kalu a usazenin.

• Stupeň kyselosti - z hlediska chemického je víno roztokem kyselin a zásad s obsahem alkoholu.

• Třísloviny - pocházejí z různých částí hroznů (slupek, Strapina a semen) a také z dubového dřeva sudů. Patří mezi aromatické sloučeniny fenolů a ketechínov a vysokomolekulární taninů. Obsah tříslovin v moštu záleží především na tom, jak dlouho je mošt ve styku s mlátit. Bylo prokázáno kladné působení na cévní buňky a podporu imunitního systému. Třísloviny podporují typickou dochuť vína.

• Vinný kámen - vinan draselný, vzniká najme vysrážením s bílkovinami při nižších teplotách. Vytváří se zejména pod korkem ve víně.

• Víno - pod pojmem víno se vždy rozumí víno hroznové.

• Zrání vína - je to proces který můžeme obecně popsat jako proces při kterém probíhají významné fyzikální a chemické procesy. Víno zdánlivě odpočívá po stočení a nechá se ležet. Usazují se nerozpustné bílkoviny, nastává proces tkzv. čištění vína. Jak dlouho se může víno uchovávat v sudu nebo ve lahvích záleží od mnoho faktorů jako je odrůda, poloha, kvalita vína odkud pochází.

• Zrání v lahvích - víno se stáčí do lahví až v tedy, když se v sudech ukončí oxidační procesy. Lahvový buket se může zvýšit ve víně zvýšením teploty skladování. Podle odrůdy a okolností se dají vína v lahvích uchovávat i několik let až desetiletí.